Ač trápení zužuje mne
v noci,i ve dne
ač krouží nade mnou
černočernou tmou
statečně čelím ti..
čelím tvým ohněm naplněných očím
tvým černým křídlům,co se kolem mne točí
tvým sevřeným rukám v pěst
vyprávějíc s černou růží zvěst
mojí duši těžší leda o bolest...
i sesíláš ty na duši mou
kletbu noci,s níš smrtelníc umřou
a s nimi i jejich naděje?
cožpak budeš již na věčnost sladkých snů mích zlodějem?
Byť okusím tu trpkou chuť osudu
pokusím se být někým jiným
i když vím že jím nebudu.....
v noci,i ve dne
ač krouží nade mnou
černočernou tmou
statečně čelím ti..
čelím tvým ohněm naplněných očím
tvým černým křídlům,co se kolem mne točí
tvým sevřeným rukám v pěst
vyprávějíc s černou růží zvěst
mojí duši těžší leda o bolest...
i sesíláš ty na duši mou
kletbu noci,s níš smrtelníc umřou
a s nimi i jejich naděje?
cožpak budeš již na věčnost sladkých snů mích zlodějem?
Byť okusím tu trpkou chuť osudu
pokusím se být někým jiným
i když vím že jím nebudu.....
